Warning: A non-numeric value encountered in /nfsmnt/hosting1_1/4/3/437cc815-5a4d-42cc-8e17-38cfe7e7e5df/spozahranic.com/web/wp-content/themes/simplearticle-v1-05/include/gdlr-admin-option.php on line 10
Spoza Hraníc Nielen o výskume, práci, štúdiu a živote v zahraničí - Spoza Hraníc
8
apr
2014
1

.. ku stretnutiu s princom Williamom – 2. časť

V prvej časti Katkinho príbehu spoza hraníc ste sa mohli dočítať o jej začiatkoch, štúdiu, prvých očakávaniach a krokoch v zahraničí. V druhej a poslednej časti vám viac priblíži mzdy a praktické informácie týkajúce sa života vonku, ale aj zážitky ako napríklad stretnutie so Stephenom Hawkingom a NASA astronautom Scottom Kellym. 

Ako sa pohybovali platy v rôznych krajinách a na rôznych pozíciach, kde si pracovala? 

No platy bývají různé. V Británii mají velmi slušnou minimální mzdu, která byla kolem 6 liber na hodinu v době, když jsem dělala za barem. Na tom se dalo pohodlně žít a človek nezávisel na spropitném. Také v EU je vždy hrazené zdravotní pojištění a péče bez poplatků, různé sociální výhody a často studium zdarma, tedy bez školného. To vše znamená, že v západní Evropě je dosti vysoká úroveň. To je ještě lepší, pokud je člověk vzdělaný a může dělat něco „lepšího“, tedy odbornou práci.

V USA to tak rúžové není. Minimální mzda je tu spíš špatný vtip, barmani, číšníci, prodavači v supermarketech, kuchaři ve fastfoodech a ostatní nekvalifikovaná pracovní síla je tu placena mizerně, často mají plat jen pár dolarů na hodinu. Z toho se většinou nedá žít, tak lidé pracují klidně i dvě nebo tři práce najednou, nemají žádné víkendy, nemají peníze na zábavu ani žádný luxus. Ilegální pracovníci se tu mají většinou jěšte hůře. USA určitě není tak dobré místo pro lidi s nižším příjmem, co dělají manuální práce, na kterou není potřeba vzdělání nebo určité schopnosti. Takoví zaměstnavatelé prakticky nikdy neposkytují zdravotní pojištění a žádné jiné výhody a platy se pohybují na pouhých 8-20 dolarech za hodinu, což ve velké části USA nestačí na důstojný život. Celkové náklady na slušný život pro jednu osobu v USA se pohybují od 25 tisíc dolarů na rok a výše, to je bez zdravotního pojištění a nákladů. Životní náklady se liší podle lokality, dražší je New York City a Los Angeles, kde nájem jen za jednu místnost přijde normálně na 1000 dolarů měsíčně, než třeba nějaká vesnička v Nebrasce. Průměrný plat je v USA 40 tisíc dolarů ročně, což dostávají lidé se vzděláním, manuální práce bývají v rozmezí 20 – 40 tisíc dolarů ročně, daně z příjmu se pohybují kolem 20%. Mnozí ilegální pracovníci preživají s menšími platy i výdaji, ale většinou se jedná o dosti až nedůstojné životní podmínky, kdy vyložene spíte na zemi pohromade s mnoha dalšími lidmi a vaše strava je založená na jedné navstěvě nějakeho fastfoodu denně, v tom případě se dá ušetřit: http://www.omicron.cz/amerika/hnizdo/praceusa/Bilance.htm (Upozornění: tyto ceny jsou príliž nízké, někdy i méně nez poloviční než současné/reálné, jelikož toto jsou často i víc než deset let staré články.)

Ale také zde jsou velmi dobře placení lidé. My jsme sem šli s tím, že můj plat bude extrémně dobrý. Vydělávám víc než dvojnásobek průměrné mzdy v USA, z toho jsme hned koupili dvě auta, pronajímáme pěkné kondo s výhledem na hory, bazeném, posilovnou, výřivkou a grilem, a ještě platím manželovi školné na univerzitě. Ale takto se má asi jen horních 15% obyvatelů USA.

Největší problém v USA je zdravotní pojištění a ceny zdravotní péče. Já mám naštěstí velmi dobré pojištění od zaměstnavatele, ale i tak platím vysoké poplatky za zákroky, které mohou být i stovky až tisíce dolarů.

Lidé v nižších příjmových skupinách, povětšinou manuální práce jako je úklid, práce v McDonalds, Walmart, atd. v USA normálně nemají nárok na zdravotní pojištění od zaměstnavatele. Tito pracovníci, pokud jsou v USA legálně, mají nárok si vyřídit pojištení přes „Affordable Care Act“ (ACA, neboli „Obamacare“), nebo po třech letech v USA žádat o Medicaid. Legalní pracovníci ve velkych firmách, univerzitách a mnoha jinych programech mívají v USA od zaměstnavatele či sprostředkovatele zajištěné zdravotní pojištění, ale i tak se připravte na poměrně vysoké poplatky („copay“ a „duductibles“). Pokud jedete na sezonní práce, au-pair, či Work and Travel a váš zaměstnavatel, agentura, nebo program nehradí zdravotní pojištění, tak urcitě doprucuji si vyřídit cestovní zdravotní pojištění doma. Pozor! napr. na vízech J-1 je zdravotní pojištění povinné a pokud ho nemáte, porušujete zákon.

Platit zde za péči je neuvěřitelně drahá záležitost, jenom pojištění se pohybuje kolem 1000 dollaru na měsíc a tím to nekončí. Někteří rádi argumentují, ze zde platíte za kvalitu, což není pravda. Péče tu určitě lepší není, zažila jsem zdravotnictví ve Švédsku, Německu, Británii, Česku a USA, a když to porovnám, tak je USA kvalitou těžce pozadu za Německem ci Švédskem a ceny jsou desetinásobné. Toto není dobré podcenit, každá hloupost, ať se jedná o vytržení zubu nebo krevní test až po zlomenou nohu nebo operaci slepého střeva se může pohybovat v cenových relacích od 100 po 100 000 dolarů! Léčba rakoviny může stát i milion dolarů. Měsíční sazby za zdravotní pojištění bez pomoci zaměstnavatele mohou jít i přes 1 000 dolarů, záleží na společnosti a vašem zdraví. I s pojištěním ovšem bývají sazby neuvěřitelně vysoké kvůli tzv. „copay“, které může být velké procento z vypočítané ceny zákroku – povětšinou je to plná cena zákroku, kdyby byl vykonán v Evropě: odkaz

Informace o praci a vizech v USA: odkaz

Delaware

Delaware

 Aký je tvoj vzťah ku krajinám kde si žila a k USA, kde si teraz? 

Své srdce jsem určitě nechala ve Skotsku. Potkala jsem tam moc ůžasné a srdečné lidi, dokonce i rodinu, která mě vyloženě adoptovala jako vlastní dceru. Toto místo budu vždy pokládat za domov. V Londýně jsem měla vždy smíšené pocity, na jednu stranu to bylo super město plné kultůry, zajímavých lidí a pořád se tam něco dělo. Na druhou stranu tam bylo draho, vysoká kriminalita, špína a člověku vše dlouho trvalo, jen dojet do centra metrem byla hodinová cesta. Oxford byl super, krásný, čistý, plný kultůry, velmi mezinárodní s mnoha zajímavými lidmi, člověk se všude dostal na kole. Na druhou stranu tam také vládla taková snobská až elitistická atmosféra do určité míry, což je něco, co bych dlouhodobě asi nevydržela. Nové Mexiko je nádherné. Je to sice pomerně chudý stát USA a trošku mimo velká města, ale je tu nádherná krajina. Je to asi nejzajímavější stát USA, s pořádnou historii a kulturou. Jezdí sem hlavně umělci, hippíci, vědci a dobrodruzi. Je tu velmi zajímavá komunita, která žije ve velmi zajímavé harmonii s původním indiánským obyvatelstvem a španělskou komunitou – právě zde se odehrávaly příběhy Karla Maye o Divokém Západě. Příroda je tu úžasná, velké množství památek a národních parků všude okolo. Taky tu máme super lyžovačku. Jenže jsou zde i problémy, především spojené se špatně nastaveným sociálním systémem USA, univerzity a zdravotnictví jsou zde extrémně drahé a tedy je zde složité uživit rodinu.

 A čo vzťahy s domácimi a Čechmi – Slovákmi žijúcimi v zahraničí? 

Všude, kde jsem žila jsem měla vždy vyvážené množství přátel mezi místními, jinými cizinci včetně Čechů a Slováků. V Londýně na Imperialu a na Oxfordu jsem dokonce pomáhala zakládat univerzitní skupiny pro české a slovenské studenty. Vždy jsem měla dobrou československou komunitu, mezinárodní přátelé i velmi blízké kamarády mezi místními lidmi. I o tom cestování a život v zahraničí je, poznávat zajímavé lidi.

 Chýba ti domov? 

Určitě mi chybí rodina, staří přátelé, jídlo a česká kultura. Mé kořeny určitě zůstaly v srdci Evropy. Na druhou stranu domov je tam, kde je můj život, manžel a dcera. Nikdy jsem neměla problém najít nové přátele a cítit se doma kdekoliv. Když jsme byli v Evropě, tak se dalo jezdit domů často, klidně i třikrát nebo víckrát do roka. Teď když jsem v USA, jsou cesty do Evropy drahé a časově náročné. Navíc v USA dostane člověk jen asi 2 týdny dovolené a s tím se cestovat moc nedá. Vloni jsem byla v Evropě čtyřikrát, ale jen dvakrát za rodinou. Letos přijedou rodiče sem za námi, protože s dcerou je to poněkud složitější.

Japan_FushimiInari

 Máš nejaké zaujímavé a akčné zážitky? 

No šílených až akčních věcí se mi za ty roky stalo víc :) Jednou na tůre v Peak District jsem si poranila koleno, tak jsme museli volat horskou službu, která mé pak vrtulníkem sundávala z hory ve sněhové bouři, to byl docela adrenalin. Jednou v Londýně nás napadl šílenec na drogách a porazil nás autem, naštěstí byl dost mimo tak se nám nic nestalo a hned za rohem byla policie, tak ho okamžité zabásli. Taky v mých divokých letech zpěvačky metalové kapely jsem jezdila po festivalech, koncertech a párty, kde jsem potkala slavné lidi jako členy kapely Anthrax nebo třeba Dereka Greena ze Sepultury. Některé z těchto pařeb byly docela divoké, jako z filmů o rockových hvězdách a nebo třeba Matrix :) Slavných lidí jsem potkala víc, během studii v Londýně a Oxfordu jsem měla tu čest potkat lidi jako Stephen Hawking, Brian Cox, Simon Singh, Jocelyn Bell Burnell, a další. Jako členka vedení astronomické společnosti na Imperial College, jsem také měla tu čest se osobně potkat s NASA astronautem Scottem Kellym. Byla jsem pozvána do Britského Parlamentu na prezentaci mé vědecké práce. Také jsem potkala prince Williama a Lorda Chamberlaina. Poslední roky byly docela divoká jízda. Historek by bylo docela hodně!

Rozhovor s Jocelyn Bell Burnell: >odkaz

Setkání s Astronautem Scottem Kellym: odkaz

Čo by si na záver odkázala ostatným, čo možno uvažujú o odchode do zahraničia? 

Ať se rozhodnete jet nebo žít kdekoliv, nebojte se. Ale vždy si vše velmi pořádně informujte, prostudujte vízová pravidla, nedělejte nic, co by vás mohlo dostat do problémů. Občas je dobré trošku riskovat a jet na vlastní pěst, ale vždy s rozvahou. Najděte si informace a rady od lidí, kteří dané místo znají dobře. Také se ale nebojte snít, něco jako studium na Oxfordu nebo práce v Google v Californii může znít jako nemožný sen, ale to neznamená, že se toho nedá dosáhnout. Člověk občas musí dřít a přežít těžké časy, ale většinou se to vyplatí a najde si to štěstí. Tak se nebojte, běžte za svými sny!

Žiješ dlhodobo v zahraničí a chceš zdieľať svoje skúsenosti, zážitky a pocity s ostatnými? Máš záujem vytvoriť s našou pomocou podobný článok ako je tento? Chceš poslúžiť ostatným ako vzor, motivácia a pomoc pri ich ceste za životom v zahraničí? Budeme radi ak sa nám ozveš na emailovú adresu info@spozahranic.com. Tešíme sa na tvoj príbeh! 

You may also like

O začiatkoch v trojici za veľkou mlákou
Dobrovoľníkom v Brazílii na 10 mesiacov
Ramadán v obklopení luxusu
Nepredvídateľný svet opičiek, farieb, džungle a usmiatych Indonézanov